Podle Anauta (2005) existují různé projevy odolnosti, na sociální úrovni (adaptace sociálních kompetencí), škola (kognitivní a školní adaptační kapacita) a emoční (psychická pohoda). Kompetence v kterékoli z těchto tří oblastí se mohou projevovat nezávisle, takže předmět může rozvíjet odolné vlastnosti v jakékoli oblasti kompetencí a dokonce i v několika současně nebo ve všech (Walsh et al, 2010). Navzdory prokázání úspěchu v jedné oblasti však může představovat nedostatky v jiných oblastech svého života (Ungar, 2003) současně (Luthar et al., 2000).
Ve vědecké literatuře se má za to, že existuje pozitivní vztah mezi účastí na sportovních aktivitách a některými předpokládanými efekty nebo prospěšné výsledky, ať už z hlediska sociálního začlenění (Feinstein et als., 2006), prosociálního chování (Armor, 2013), akademické výsledky (Trudeau et al. als., 2008; Hill et als., 2010) nebo emoční a sociální pohoda (Eime, 2013).
Předpokládá se vliv mezi sportovní praxí a rozvíjenými kompetencemi a tím druhé lze převést do jiných domén nebo oblastí dané osoby (Jonker, 2011), např Co
Tyto zdroje nebo osobní vlastnosti představují konstrukci, na kterou existuje více informací, a jsou prvkem, na který se zaměřujeme pozornost, pokud se pokusíme zhmotnit nebo ověřit předpokládaný výskyt fyzické a sportovní aktivity na odolnou kapacitu subjektů, studováno ve vzorcích beton.
Pocit soudržnosti (SOC): koncept
Pocit soudržnosti (SOC) je definován jako a zobecněný způsob vnímání světa (s ohledem na kognitivní a emoční aspekty), což umožňuje vnímat příchozí podněty (vnitřní i vnější) jako srozumitelné, kontrolované a významné. Pocit soudržnosti tedy zahrnuje tyto tři složky:
- Srozumitelnost: Předpokládá, že podněty, které ovlivňují předmět, jsou nejprve vnímány jako koherentní a strukturované, výsledkem je, že osoba může pochopit, vysvětlit a předvídat události, které jsou živobytí;
- Ovladatelnost, jakmile předmět vyhodnotí zdroje a dovednosti, které jsou k dispozici pro splnění požadavků související se vstupním podnětem a umožní vám, abyste se necítili bezmocní čelit obtížím, které tato situace přináší žalovat vás;
- Význam: chápáno jako přesvědčení, že stojí za to podílet se na životních výzvách a investovat do nich energii což znamená, že člověk je přesvědčen, že jeho činy mají smysl (Antonovsky, 1987, p. 19).
Pocit soudržnosti a fyzické aktivity
V literatuře je SOC chápán jako a globální vyjádření míry důvěry které má subjekt tváří v tvář nepřízni osudu, takže jeho vysoká úroveň je spojena s větším odolnost vůči stresu a nižší riziko patologických reakcí jimi způsobených (Fromberger et al. al.s, 1999; Fuglsang a kol., 2002; Hepp a kol., 2008). Nižší SOC byl dříve spojován s vyššími úrovněmi psychického utrpení po traumatu (Fromberger et al., 1999; Fuglsang a kol., 2002; Hepp a kol., 2005).
SOC představuje a autonomní osobní zdroj schopný přímo přispívat k subjektivní pohodě (Sairenchi et al., 2011), znamená dovednosti čelit stres se vyvíjí od dětství a dospívání a nejvyšší hodnoty dosahuje v dospělosti (Bezuidenhout a Cilliers, 2010). V kontextech mimo sportovní a fyzickou aktivitu byly zjištěny významné rozdíly, které podceňujeme ne proto, že jsou považovány za irelevantní, ale proto, že se vyskytují v jiných oblastech mimo naši vlastní (svět podnikání a ne výuka (Harry, 2011)).
Dematteis et als. (2012) poukazuje na to, že subjekty s vyšším SOC „tváří v tvář stresujícím životním událostem dokážou zavést dostupné zdroje, aby mohly účinně čelit požadavkům střední, vnímat nepříznivé situace jako výzvy a lépe jim porozumět, prezentovat flexibilní a emocionální osobní funkční model stabilní. Tváří v tvář obtížným situacím dokážou zůstat klidní, uvolnění, nereagují nepřátelsky, mají vysokou toleranci k frustraci a nízkou tendenci k depresivnímu nebo depresivnímu afektu. zranitelnost “…„ Tito lidé se vyznačují tím, že mají vyšší míru organizace, vytrvalosti, kontroly a motivace v cíleném chování, což znamená, že jen zřídka jednají impuls. Cítí se kompetentní, efektivní tváří v tvář vnějším požadavkům, mají vysokou sebeúctu a schopnost najít v sobě motivaci.
V mezilidské vztahy jsou asertivníVyjadřují důvěru vůči ostatním a přístup ke spolupráci, který jim umožňuje řešit konflikty, které mohou nastat. Jsou srdeční, milující, upřímní, mají talent na navazování důvěrných svazků a užívají si společnost ostatních. “ (str. 20). Cíle, které nesouvisejí s praktikováním sportu a fyzické aktivity, ani s ním nejsou výlučné.
I kdyby neexistují důkazy spojující fyzickou aktivitu s vysokým SOC, Je pozorováno, že lidé s takovými vlastnostmi (Vysoká SOC) častěji se účastnit fyzických aktivit (Honkinen et als. 2005; Kuuppelomäki a kol., 2003; Ahola a kol. (2012)), ačkoli stále přetrvávají pochybnosti o tom, zda se jedná o fyzicky aktivnější lidi, nebo zda jejich vyšší úroveň fyzické aktivity zvyšuje a zlepšuje úroveň SOC. Eime a kol. (cit. dílo) sestavil různé studie, které ukazují existenci pozitivního vztahu mezi sportovní účastí a různými prospěšné výsledky pro lidi, a to jak z hlediska sociálního začlenění, prosociálního chování, studijních výsledků nebo sociálního blahobytu a emocionální.
SOC přispívá k rozvoji a udržování zdraví lidí od dětství do dospívání, v době, kdy jednotlivci začínají rozvíjejí abstraktnější představu o sobě a diferencovanější sebepojetí, přičemž získávají větší autonomii a rozhodují o sobě více (Myrin, 2008).
SOC koreluje s determinanty duševního zdraví, nominálně s negativními emocemi, úzkostí a depresí, což z něj dělá paralelní vyjádření duševního zdraví, odrážející schopnost zvládat stres, odrážet zdroje, které mají být mobilizovány, aby se vyrovnaly se situací a hledaly řešení (Eriksson, 2006). Subjekty s vysokou SOC budou mít kratší období škodlivého stresu, nižší hladinu depresivních a psychosomatických problémů (Myrin, op.).
Nemělo by se zapomínat, že podmínky chovu také přispívají k výskytu vysoké SOC, rodina, socioekonomický status, sociální vztahy, kultura, pohlaví a životní zkušenosti (Honkinen, op., cit.).
Na druhou stranu, fyzická aktivitaa plánovaný sport ve své nejvíce vzdělávací dimenzi, charakterizované zaměřením na předmět kdo se účastní dané aktivity, zejména na školní úrovni, s důrazem spíše na dovednosti než u zdravotně postižených a navíc, jak zdůrazňuje Lay (2009): „nehledí jen na příznaky a patologie.
- Posiluje osobní zdroje a sociální interakce.
- Usnadňuje a integrální vývoj osoby v jejím sociálním prostředí.
- Podporuje vícerozměrnou perspektivu a integruje všechny příčiny, podmínky a účinky.
- Spusťte překážky účast a podporuje integraci všech.
- Nabízí chráněný a důvěryhodný prostor a podporuje koherentní vztahy, soudržnost a empatii mezi všemi.
- Podporuje kontinuitu a udržitelnost integrací učení o životním stylu a sítí spolupráce subjektů, organizací a sociálních skupin, která usnadňuje sociální reintegraci a perspektivu budoucnost.
- Podporovat aktivní účast všech na všech úrovních (plánování, implementace a hodnocení aktivit) “pp. 111-112.
Pocit soudržnosti jako prostředníka mezi fyzickou aktivitou a odolností
